Památník slaví 90.let

Památník díků československého národa francouzské vojenské misi v období první republiky (1918-1938) je leštěná žulová kostka asi 1.20 x 1.20 m na schodovém podstavci.

Auterem je ing. arch. Vojtěch Kerhart. Vrcholek památné kóty 287, Žuráně, je sadově upraven, ve čtyřech rožcích paloučku ohraničeného hlohem (keř) zelenají se čtyři lípy. Na východní stěně krychle je pod bronzovým vojenským znakem francouzské armády vytesáno věnování, na stěně severní francouzský rozkaz Napoleonův armádě před bitvou, na stěně jižní jeho český překlad a na stěně západní je bronzový napoleonský znak. Tabuli krychle tvoří bronzový reliéf mapy bojiště se zakreslenou situací bitevní památného rána 2. prosince 1805, před začátkem bitvy o 7. Hod. ranní, ve chvíli, kdy nad Slavkovem vynořilo se z moře mlh slunce a Napoleon dal z místa, kde je dnes památník vybudován, rozkaz k bitvě. Na reliefu je též úryvek textu Napoleonova díku vojínům po vítězné bitvě: „Vojáci! Až dokonáme vše, čeho třeba pro čest a blaho naší vlasti, zavedu Vás zpět do Francie, tam budete předmětem mé nejlaskavější péče". Můj národ uvidí Vás s radostí a postačí komukoli z Vás říci: „Já jsem byl u Slavkova“, aby se jemu odpovědělo: „Ejhle hrdina!“ Napoleon.

5. července 1930 16.00 hodin

Ku slavnosti se dostavili ministr národní obrany Dr. Viškovský, général de division Eugene Mittelhauser za francouzskou vládu a armádu, francouzský vyslanec v Praze Charles Roux, za ministerstvo zahraničních věcí vyslanec Dr. Maxa, náčelník generálního štábu gen. Syrový, generální inspektor čs. armády gen. Podhajský, velitel vys. vojenské školy francouzské gen. Duffour, za kancelář presidenta republiky gen. Bláha, důstojníci francouzské mise, vedení gen. Faucherem a Le Bleveccem, za zemské vojenské velitelství gen. Vach, zemský četnický velitel gen. Putna a j. vojenští hodnostáři a četní zástupcové civilních úřadů. Na slavnostním místě očekávala hosty s hudbou a praporem baterie dělostřeleckého pluku č.6 a eskadra jezdeckého pluku č.6.

Ministr národní obrany Dr. Viškovský pravil: Jest v tom velký smysl, že teprve nyní, kdy národ náš, dávný přítel a obdivovatel národa francouzského, dík jeho přátelství a jeho spojenecké podpoře, stal se samostatným a pánem této země, mohl býti postaven pomník, který hlásá velikost vítězství francouzských zbraní. Teprve Slavkov korunoval Napoleonovu císařskou všemohoucnost a z panovníka francouzského učinil jej imperátorem, který může mapu Evropy měniti. Politicky znamenalo vítězství Napoleonovo tolik, že postavení Rakouska bylo porážkou otřeseno a zlomena jeho sebedůvěra. Veliká armáda Napoleonova, prodchnuta myšlenkami francouzské revoluce, byla nejenom znamenitým nástrojem válečným, nýbrž nositelkou a šiřitelkou nových idejí svobody a demokracie. Odhalený památník má býti trvalou upomínkou a výrazem naší vděčnosti francouzské misi, která svým působením získala si nezapomenutelných zásluh při vybudování mladé armády československé na půdě osvobozené vlasti. Svůj projev Dr. Viškovský ukončil provoláním slávy velikému národu francouzskému a jeho armádě.

Po něm se ujal slova gen. Mittelhauser , který v zastoupení francouzské vlády přijel na významnou slavnost slavkovskou. Omluvil onemocnivšího maršála Francheta d´Espereye, který se měl slavnosti účastnit a pravil : Kdyby byl maršál d´Esperey mezi námi, řekl by vám, že v květnu t.r. odhaloval se v Jugoslávii pomník na počest francouzského vojáka v upomínku na obrození národa Illyrského v roce 1809 pod trojbarevným francouzským praporem. A dnes za méně než tři měsíce, československá armáda odhalujíc pomník ve Slavkově, vyjadřuje svůj vděk za služby, které jí po světové válce prokázala francouzská vojenská mise. Tím, že spojujete vzpomínku na francouzskou vojenskou misi se vzpomínkou na skvělé napoleonské vítězství, činíte, pane ministře, této misi velikou čest. Přijměte tedy, pane ministře, vřelé díky ministra Maginota a celé francouzské armády. Dovolte mi, abych připojil projev hluboké vděčnosti všech francouzských důstojníků, kteří byli v řadách mise. My Francouzi zůstaneme vždy hrdi na to, že jsme pomáhali krásné československé armádě při jejich prvních krocích, hrdi na to, že jsme sdíleli její osud v těžkých chvílích, hrdi, že jsme bojovali pod jejími prapory při bojích za obranu Slovenska. Na zdar!

Když byla sňata tříbarevná francouzská vlajka, zahalující pomník, shromážděné obecenstvo, jež se sešlo v nepřehledných zástupech, za nadšeného jásotu provolávalo slávu Francii. Pak vojenská hudba zahrála hymnu francouzskou a hymny československé, čímž byla slavnost ukončena. Na silnici se pak shromáždilo vojsko a defilovalo před ministrem národní obrany Dr.Viškovským, gen. Mittelhauserem a ostatními hosty. Při slavnosti kroužila eskadrila 6ti francouzských letounů 12. leteckého pluku, kterou vedl plukovník Chabert. Dále na místem slavnosti kroužila také eskadrila 5ti čs. letounů.

Maršál Louis Franchet d´Esperey si památník na Žuráni prohlédl až 2. září 1930 cestou na východoslovenské vojenské manévry u Levoče.