Napoleonův voják roku 1805

Granátník 18. pluku řadové pěchoty. (Grenadier au 18e Régiment d’infanterie de Ligne). V prvním díle seriálu "Vojáci historie" vám představíme granátníky 18. pluku francouzské řadové pěchoty.

Francouzská pěchota tvořila nejpočetnější armádní skupinu a dělila se na řadovou (infanterie de ligne) a lehkou (infanterie légere). Uniformu řadové pěchoty tvořil modrý frak střižený na prsou do špičky ve formě obráceného písmene V. Sahal ke kolenům, po stranách sepnuté šosy. Hlavu kryl dvourohý klobouk (chapeau bicorne). K tomu bílá vesta, bílé krátké kalhoty pod kolena (cullote) a předpisové do boje černé kamaše (guetres). Na zádech tornistra (havresac) z teletiny. Obsahovala zbylou zásobu munice do 60 nábojů a osobní věci vojáka včetně další předpisové výstroje. Sumka/patrontaška (gibern) z kůže obsahovala dřevěné pouzdro pro 35 nábojů a dále náhradní křesací kameny (pazourek) a šroubovák. Vojenská obuv (souliers) z hovězí kůže. Pro zajímavost se nevyráběly jako pravolevé. Dvě identické boty tvarovala až noha jejich nositele při vyčerpávajících pochodech.

Hlavní výzbroj francouzské pěchoty tvořila křesadlová puška s hladkým vývrtem hlavně vzor 1777 (fusil d´infanterie) modifikace AN IX a AN XIII dle republikánského kalendáře 1800 a 1804. Váha zbraně kolem 4,5kg, délka 152cm a ráže 17,5mm. Náboj tvořila sférická olověná kule o váze 27g se střelným prachem do 12g, oboje v papírovém obalu.

Křesadlový zámek a jeho funkce. Křesací kámen (pazourek), uchycený v čelistech kohoutu po stisknutí spouště dopadá na ocílku, kde vykřeše jiskry. Ocílka se odklápí a jiskry dopadají na pánvičku, kde je nasypán střelný prach, jenž se vznítí. Oheň prošlehne do hlavně skrze válcovou dutinku (zátravku) do hlavně, kde zapálí prachovou náplň.

K pěchotní pušce patřil bodák trojúhelníkového průřezu o délce do 50cm. S ním voják útočil proti nepřátelské pěchotě, s ním se bránil při útoku jezdectva. Druhotnou zbraní granátníků byla krátká a mírně zahnutá pěchotní šavle (sabre briquet) vzor 1767, modifikace AN IV, AN IX nebo AN XI o délce 59cm. Svoje bojové užití v bitvách ztrácí a oblibu najde spíše u duelantů.

Jehla na čištění zátravky slouží k odstranění spáleného černého střelného prachu. Jedná se o nezbytnou pomůcku proti selhání zbraně při střelbě.

Bylo důležité, aby měl pěšák zdravé zuby, jinak mohl těžko nabíjet. Odvodní komise dbaly proto na stav chrupu víc než na tělesné neduhy.

Vojáci budou cvičeni ve střelbě na vzdálenosti cca. 100, 200 a 300 metrů. Dobře zapřít pažbu proti pravému ramenu v pozici zamířit (joue), dobře podpírat zbraň levou rukou a na povel pal (feu) stisknout silně spoušť, aniž by pohnuli hlavou, nebo nepatrně ovlivnili směřování hlavně.

18e régiment d´infanterie, z.s. – compagnie de grenadiers